Rakytník Ukázka z knihy VŠECHNO JE JED lé

RAKYTNÍK

Už staří Římané a Egypťané věděli, jak skvělý je rakytník, ten pichlavý

keř. Léčí jeho listy i plody. Koně, kterým se přidávají do potravy listy rakytníku,

mají lesklou srst. Snad proto se slovo kůň dostalo i do latinského

názvu této užitečné rostliny: Hippophae rhamnoides.

K čemu jej užíváme my?

Na celkové posílení,

při nachlazení,

při chřipce, k posílení

obranyschopnosti,

při chemoterapii,

při chudokrevnosti,

k ozdravění jater. Co se z rakytníku

dělá? Kompot,pastilky k cucání, sirup,šťáva, med s rakytníkovým výtažkem.

Sirup či šťávu můžeme přidat do vody, do čaje, do jogurtu, do tvarohu. Můžeme jej sami pěstovat, ale je třeba vysadit blízko sebe samčí i samičí keř.

Což o to, to my jsme měli, ale já si léta myslela, že rakytník má plody

velké jako špendlíková hlavička, až pak jsem si koupila kompot a v něm

byly kuličky velké jako jeřabiny. Tak nevím, možná to bylo druhem, možná

vyžilostí naší suché stráňky. Na uzobnutí takový rakytník stačí, ale na

větší spotřebu je lepší si rakytník koupit nebo si pořídit nějaké pořádné

sazenice a trochu je hýčkat. Mně se osvědčil sirup od pana Havelky. Co

mě však přímo nadchlo, to byl nektar, v němž kromě rakytníku je šťáva

z ananasu, pomeranče, mandarinky, kiwi, manga, banánu a hroznového

vína. Nádherně barevná směs neobsahuje žádné chemikálie. Z ní se

naředěním připravuje vynikající nápoj. Je také možné přidat si neředěný

koncentrát do bezového «čaje». Rázem se z poněkud nechutného, leč účinného

«čaje» proti počínající chřipce a nemoci z nachlazení stane lahodný

mok, v němž se ten bez úplně ztrat...

Z rakytníku se též připravuje olej, ten se užívá zevně i vnitřně. Pleť si

libuje, zejména když jsme se neskryli před nadměrným sluncem.

Rakytníku si cením, že je to téměř multivitamin, který nám dala příroda.

Píšu «téměř»; když se ale k rakytníkové šťávě dodají vitaminy skupiny

B, může vzniknout unikátní kombinace, kdy se spojila věda s přírodou.

V sirupu, příznačně pojmenovaném Ra–vit, vlastně jsou všechny potřebné

vitaminy a enzymy, které tvoří speciální «zásahovou jednotku», která si

poradí i s «velkým davem», tedy s nadměrným množstvím homocysteinu.

To je látka, která sice do těla patří, ale nesmí jí být moc. Je-li jí moc,

signalizuje to, že v těle není něco v pořádku a že máme zaděláno na civilizační

choroby od únavy, cukrovky, obezity, potíží se srdíčkem či cévami

přes Alzheimera až po rakovinu.